Důležité je si k lesu vybudovat vztah a pojem udržitelnost mít jako vlastní!

Rozhovor s Ing. Kamilem Solarem, vedoucím lesní správy Jince

Seznamte se s vedoucím lesní správy Jince Ing. Kamilem Solarem, odborníkem, který nás provede tématy jako je péče o les z pohledu udržitelnosti a budoucnosti v souvislosti s klimatickou změnou. Dále nám představí problematiku obnovy lesa a výsadby nových stromků.

A proč nás toto téma tolik zajímá? Jak jsme již zmínili v předešlých příspěvcích, mezi klíčové priority Mazars v rámci jejího podnikání patří i udržitelnost a společenská odpovědnost. Péče o přírodu a ekologii je toho nedílnou součástí, a proto se v rámci společnosti zaměstnanci již pravidelně účastní sázení stromů v brdských lesích. Mazárovský dobrovolnický den probíhá pod dohledem zkušených odborníků v místě, které je pro Kamila Solara druhým domovem.

Pro začátek bychom se rádi zeptali, jak hodnotíte ono partnerství se společností Mazars? Loni se náš dobrovolnický den konal poprvé u vás v Jincích. Jak jste byli spokojeni s našimi zaměstnanci?

Máme s nimi tu nejlepší zkušenost. Spolupráce je sice velmi krátká, jedna podzimní sezóna,
ale loni v říjnu 2022, tu 45 vašich zaměstnanců vysázelo téměř 4 000 dubů. Musím říci, že
vše od úvodního zaškolení po vlastní sadbu probíhalo velmi dobře a Mazárovci tu odvedli
kus práce. A také mě těší, že pro vaši firmu to neskončilo jen odpracovaným dobrovolnickým
dnem, ale máte zájem vědět, jak se stromkům daří s časovým odstupem. U vašich
zaměstnanců mám pocit, že jste si k lesu vybudovali určitý vztah. A to je podle mne
nejdůležitější.

Letos v říjnu se chystáme u vás v Jincích sázet stromky znovu, bude se opět jednat o
doubky?

Ano, máme pro vás již objednané stromky. Pro dobrovolnický den vám přivezeme čerstvou
dávku malých doubků. V tuto chvíli pro vás připravujeme vhodnou lokalitu, která se nachází
1 km severozápadně od Jinců.

Děkujeme, moc se těšíme. Je Mazars jedinou společností, která chodí pravidelně sázet stromy? Případně, přemýšlíte i o zapojení dalších společností?

Je zajímavé pozorovat, jak se postoj společnosti a její vztah k lesům za poslední léta postupně mění. Veřejnost začala vnímat, že těžba a obnova lesa je důležitým tématem. Všechno začalo kůrovcovou kalamitou, která se postupně ze svého epicentra na Moravě začala šířit do celé republiky. Najednou lidi, když se procházeli přírodou, viděli ty suché stromy, a tím začali vnímat, že s českými lesy něco není v pořádku. To byl zlom, a nám se od té doby hlásí více dobrovolníků ale i firem. Samozřejmě, ty zatím nedokáží nahradit placené brigádníky a výsadba není běžně v řádu tisíců, ale vztah firem, okolních obcí a dalších, se k sázení vybudoval, a to je důležité. Nejde totiž ani zdaleka o to vysázet milión stromů, ale vážit si jich. Myslím si, že nasazení a zájem zaměstnanců vaší společnosti o sázení stromů u nás v Jincích byl, vedle dalších společností, které nám také velmi pomáhají, jeden z největších.

A jak jste se ke své práci vedoucího lesní správy dostal?

• Pocházím z lesnické rodiny, můj praděda ještě sloužil u hraběcích lesů v Brdech, můj děda u vojenských lesů, můj otec pracoval jako dělník vojenských lesů, můj druhý děda byl myslivec, tudíž já jsem byl odmala jen v lese. Vystudoval jsem střední lesnickou školu, a posléze i vysokou školu. Po absolvování lesnické fakulty jsem pak po několika letech nastoupil k Vojenským lesům v Brdech, nejdříve na lesní správu Mirošov, později jsem se přesunul na jineckou část, kde jsem pracoval jako lesní, nadlesní a nyní třetím rokem jako vedoucí lesní správy.

Tak, jestli dobře počítám již se u vás 4. generace lesem zabývá. A v čem je pro vás vaše práce nejvíce zajímavá?

• Moje práce je pro mne zajímavá úplně ve všem. Jednak, jednáte s lidmi, dotýkáte se životního prostředí, jste vázán na počasí, na roční období… Je to celkově velmi pestrá práce, všichni vždy říkají, že je to stále stejná práce – těží se, sází se, těží se… ale za mě, každý rok je úplně jiný, člověk řeší zcela jiné problémy. Obhospodařujeme celkem 4 500 hektarů, a to není žádná legrace. Ale máme tu úžasnou partu lidí a naše práce se nám snad daří.

Jak se jako vy, lesníci, přizpůsobujete změnám, co se týká lesa? Například myslím kůrovcovým klimatům, klimatickým změnám – to jsou určitě 2 klíčová témata.

• V médiích se dnes píše o tom, že v Česku máme prakticky jen smrkové lesy. Z mého pohledu ale, se k tomu naši předchůdci stavěli dobře, jelikož lidé by domů březový trám také nechtěli. Smrk roste relativně rychle a na pěstování je jednoduchý. Smrkové dřevo je pro dřevozpracující průmysl ideální komodita a naši předci nám zkrátka chtěli zanechat les, který bude „plný peněz“. Nyní opět všude slyšíme, že se sází jen listnaté stromy, ale už v roce 1995 začal platit lesní zákon (zákon č. 289/1995 Sb.), kde je přesně dané, že musí být při výsadbě minimální plošný rozsah MZD (meliorační zpevňující dřeviny). Převážně se tedy bavíme o stromech jako je buk, dub… samozřejmě, vyhlášky se postupně mění, nyní víme, že se do tohoto součtu počítá i bříza, modřín.
• Za mě, jestli má být les odolný vůči změnám klimatu a vůči škůdcům, musí být pestrý. Samozřejmě, musíme brát v úvahu přírodní podmínky. Pokud se bavíme o naší lesní správě, my zde máme široký vertikální rozdíl nadmořské výšky, od 406 m do 800 m, a to je také zapotřebí brát v úvahu. Na jednom místě budou podmínky vyhovovat jedli, jinde buku či smrku.
• Shrnul bych to asi takto: Čím bude les pestřejší, tím odolnější bude. A v ideálním případě, aby šlo o výběrný les, kam si těžař bude chodit jen pro velké stromy, aby se mohly samy zmlazovat.

Jak hodnotíte velké téma UDRŽITELNOST a jeho zahrnutí do firemních aktivit pro vytvoření lepší budoucnosti?

Udržitelnost by měla být vize každé společnosti, každého člověka. Jak jsem již říkal já, pro nás v lese se jedná o přizpůsobení se měnícímu se klimatu. Stále se kolem nás něco děje, proto i firmy by měly vytvářet onu udržitelnost i samy pro sebe. Problémů v souvislosti s udržitelností je více, není to jen o kůrovci, to je ten druhořadý škodlivý účinek, prvořadý problém je sucho, vyschlá půda, protože kůrovec napadá stromy, které jsou oslabené.

Můžete nám popsat způsob lesního hospodaření a těžby, který využíváte?

Celé hospodaření bylo ovlivněno kůrovcovitou kalamitou, tím pádem opadla cena dřeva a nikdo nechtěl těžit zbytečně. Konkrétně, v roce 2020 byla lesní správa Jince kalamitou již zasažena. V roce 2021 jsme těžili převážně kůrovcové dříví, v roce 2022 se situace začala normalizovat. Cena dřeva již stoupla. Nicméně, nyní jsme začali dělat tzv. výchovné zásahy, to znamená, že jakmile strom zasadíte, musíte zde sekat trávu, musíte odrůstající porosty proředit, popřípadě změnit druhovou skladbu. Ze zákona je tato výchova jasně dána do 40 let. U nás to vlastně funguje tak, že my strom zasadíme, a až 2 či dokonce třetí generace, která přijde po nás, jej sklidí. Staré lesnické přísloví říká: „Les roste sto let!“ Na rozdíl od jiných profesí, které vidí výsledky své práce ten samý den, za týden, či měsíc, v případě zemědělců na podzim, lesník vytváří něco, čehož výsledek uvidí až jeho vnuk či pravnuk. Je to běh na velmi dlouhou trať.

Mohl byste nám na závěr říci, co je podle vás do budoucna důležité, aby vaše lesy prosperovaly stále dál a staly se tak udržitelným statkem?

• Dle mého názoru, již pěstujeme udržitelné lesy, ale všichni si myslí, že udržitelnost je jen dřevní hmota a dřevo, ale on les má mnoho dalších funkcí – vodohospodářskou, kdy zadržuje vodu, klimatickou, půdoochrannou a rekreační. Tudíž, jak jsem již řekl: „Důležité je si k lesu vybudovat vztah a pojem udržitelnost mít jako vlastní!“

Velmi děkujeme panu inženýrovi za rozhovor a těšíme se na brzké sázení stromů. Buďte u toho s námi!